JÚDT: 5 Zpracování náčrtků

Nejprve budete potřebovat náčrtky jednotlivých částí jeskyně.

Pokud se na měření teprve chystáte, pak je nejlepší kreslit náčrtky přímo v jeskyni během měření. Dobrou pomůckou vám při tom může být Therion protractor, který vám umožní skicovat rychle a v měřítku. Tyto náčrtky pak naskenujete a uložíte do některého z podporovaných grafických formátů.

Pokud budete zpracovávat již existující mapu, stačí ji jen naskenovat a obrázek (obrázky) uložit do některého z podporovaných grafických formátů.

Pokud vlastníte jen polygon se staničením (LRUD) je možno tato data vyexportovat do speciálního formátu XVI a ten později načíst jako podklad pro kreslení (místo obrázku). Další (trochu krkolomnou) možností je tato data vyexportovat do PDF, vytisknout, ručně dokreslit stěny, naskenovat a obrázek uložit do některého z podporovaných grafických formátů.

Může se také stát, že budete chtít obrázky posléze v Therionu spojit a zpracovat jako jeden. Pak musí být ve stejném rozlišení.

Jak už bylo řečeno dříve, je dobré obrázky ukládat samostatně do nějakého podadresáře. Např. img

• therion_sample
  
  • data
    
  • img
    
  • output

Nejprve zpracujete polygon - viz. kapitola 4 Zpracování polygonu. V okamžiku kdy budete mít polygon se staničením zadán, přichází na řadu konfigurační soubor - thconfig.

encoding utf-8

source polygon.th # příklad, sem zadejte soubor obsahující survey s vašim polygonem

layout xvi

  # síť 0.5x0.5 m aby se nám dobře kreslilo
  grid bottom
  grid-size 0.5 0.5 0.5 m
        
endlayout

export map -format xvi -layout xvi -output img/polygon.xvi

Výstupem následné kompilace bude XVI soubor obsahující polygon, měřičské body a staničení doplněný o mřížku 0.5×0.5 m pro lepší odhad při zakreslování stěn. Tento soubor následně použijete jako podklad v mapovém editoru stejně jako kterýkoli jiný obrázek - viz. 5.3 Mám připravené obrázky nebo XVI soubory.

1. spusťte XTherion
2. přepněte se do mapového editoru - kliknutím na ikonu , příp. stisknutím F2 nebo přes menu Okno → Mapový editor
3. vytvořte nový soubor (ikona , Soubor → Nový) a uložte jej (ikona , Soubor → Uložit jako…) na disk do souboru 01_s.th2 v adresáři data

V bočním menu Podkladové obrázky klikněte na Vložit a v dialogovém okně vyberte soubor s naskenovaným náčrtem (nebo XVI soubor) pro následnou vektorizaci.

V případě, že máte související a nepřekrývající se části jeskyně rozděleny do více náčrtků (souborů) a tyto obrázky mají stejné měřítko a rozlišení, můžete je opakováním předchozí operace vložit všechny (neplatí pro XVI). Následným vybráním obrázku v seznamu a dvojklikem pravým tlačítkem na něm pak můžete s obrázkem posouvat a stanovit tak jeho polohu vůči ostatním. Pokud vlastníte méně výkonný počítač uvítáte volbu viditelnost, kterou zapínáte/vypínáte viditelnost jednotlivých obrázků v průběhu zpracování.

Scrapy jsou základním stavebním kamenem map. Je důležité přemýšlet nad tím jak náčrtky do scrapů rozdělujete. Zapamatujte si tato pravidla:

1. scrapy nesmí samy sebe překrývat
2. scrapy by neměly obsahovat více jak cca 100 m chodeb v měřítku 1:100 (omezení MetaPostu)
3. rozdělujte náčrtek do scrapů v nejjednodušším místě (nečiňte tak např. uprostřed plochy)

Nový scrap vložíte kliknutím na ikonu nebo přes boční menu Příkazy → Akce výběrem položky Vložit scrap a stisknutím tlačítka Vložit scrap.

V okénku nad tlačítkem se zobrazí:

0: scrap - scrap1
1: endscrap
end of file

V bočním menu Scrap zadejte:

• id - unikátní identifikátor scrapu. Doporučuji pro vyšší přehlednost používat pravidlo 1 scrap = 1 *.th2 soubor a id scrapu volit stejné jako název souboru.
• projekce - zvolte plan pro půdorys, elevation pro nárys, extended pro rozvinutý řez, none pro příčný řez. Pokud váš scrap neobsahuje žádný měřičský bod zvolte none.
• volby - zde můžete specifikovat další věci jako např. autora (kresliče) dat -author 2004 “Ladislav Blažek” (ať je po letech jasné kdo to skonil ; jména autorů scrapů pak můžete nechat automaticky zobrazit na mapě)

Pokud bude scrap obsahovat alespoň dva měřičské body není třeba specifikovat měřítko scrapu. Po svázání těchto bodů s polygonem bude scrap automaticky natočen vůči severu a “naskejlován”. Pokud scrap měřičské body neobsahuje musíte stanovit měřítko sami. K tomu potřebujete mít na obrázku dva body o známé poloze (ideální je mít náčrtek na milimetrovém papíře). Klikněte na tlačítko Měřítko a následně na tyto dva body. Specifikujete tak body měřítka (obrázek). Do body měřítka (skutečné) pak zadejte reálné souřadnice bodů.

Nyní můžeme začít se zpracováním samotného obsahu scrapu.

Doporučuji zpracovávat jednotlivé části scrapu systematicky. Objekty ve scrapu se chovají obdobně jako vrstvy v grafickém programu - objekty položené v seznamu výše překrývají objekty položené v seznamu níže.

Začneme s tím nejdůležitějším - měřičskými body.

Klikněte na ikonu nebo v bočním menu Příkazy → Akce zvolte Vložit bod (klávesová zkratka CTRL+P) a klikněte na tlačítko Vložit bod.

Následně pak klikněte levým tlačítkem myši na měřičský bod ve vašem náčrtku.

Vkládací mód je indikován červeně ve spodní stavové řádce programu.

Pozor, opakovaným kliknutím levým tlačítkem vložíte další bod. Proto ukončete vkládání klávesou ESC - mapový editor se přepne do výběrového režimu (indikován zeleně).

Pokud by se vám bod (nebo později cokoli jiného) přece jen podařilo nechtěně vložit, stačí ho buď v mapě nebo v seznamu v bočním menu Příkazy označit a následně ho vymazat kliknutím na ikonu nebo stisknutím CTRL+D.

V bočním menu Bod zadejte:

• typ - pro měřičský bod to bude station viz. D2.4 Podporované mapové symboly
• id - nemusíte zadávat (pokud nepotřebujete referenci na tento bod v jiném scrapu nebo při spojování scrapů příkazem join)
• volby - zde naspecifikujeme vazbu na měřičský bod v polygonu a to takto: -name <název_bodu>@<survey>, např. -name 3@hp

Tímto způsobem zpracujte všechny měřičské body, které chcete zobrazit v mapě a zároveň chcete použít k transformaci stěn. Dobré je začít s prvním bodem, XTherion pak automaticky přednabízí další bod - inkrementálně zvětšuje číselné označení (1@hp, 2@hp, 3@hp…).

Obdobně můžete později pokračovat s dalšími body (např. stalaktity, žebříky, kotvení…) a jen specifikací patřičného typu určit co jsou vlastně zač. Kolonku volby můžete nechat ve většině případů prázdnou.

Dál nás čekají obrysy jeskyně.

Klikněte na ikonu nebo v bočním menu Příkazy → Akce zvolte Vložit křivku (klávesová zkratka CTRL+L) a klikněte na tlačítko Vložit křivku.

Následně vložte levým tlačítkem myši první bod křivky na začátek čáry v podkladovém obrázku. Dalším kliknutím vložíte další bod Beziérové křivky, přičemž ji můžete libovolně nakroutit dokud držíte stisknuté levé tlačítko myši. Vkládání ukončíte klávesou ESC. Poté se přepnete do bočního menu Křivka, kde naspecifikujete vlastnosti křivky:

• typ - pro obrysovou stěnu to bude wall viz. D2.4 Podporované mapové symboly
• id - nemusíte zadávat (pokud nepotřebujete referenci na tuto křivku v jiném scrapu nebo při spojování scrapů příkazem join)
• volby - zde pak můžete ještě určit “podtyp” čáry: -subtype <jeden_z_mnoha_podtypu>, např. -subtype blocks
• důležité je zaškrtávátko obrátit, které určuje orientaci křivky - indikováno krátkou žlutou čárečkou na začátku křivky
• zaškrtávátko zavřít spojí první a poslední bod a uzavře tak křivku

Obrysové čáry kreslete pokud možno v celku. U každého bodu křivky máte možnost specifikovat jeho podtyp do pole volby (např. subtype presumed) v bočním menu Bod křivky. Tento podtyp pak bude platný až do další změny nebo konce křivky.

Obdobně můžete později pokračovat dalšími čarami a jen specifikací patřičného typu a podtypu určit co jsou vlastně zač (stupeň, převis, svah…).

Plochy slouží k definici uzavřených oblastí s určitou výplní (vodní plochy, sifony, štěrkové plochy…). Osobně plochy používám jen na vodní plochy a sifony. Jinak se mi osvědčilo spíše používání bodových značek.

Abychom mohli plochu vložit musí nejprve existovat její ohraničení. Je-li oblast situována ve volném prostoru bez využitelné jiné čáry (např. uprostřed dómu), pak vytvoříme její hranice celé (pomocí křivky: line - border), jinak můžeme využít již existující čáry (např. stěny jeskyně) a jen je z některé strany o hranici (hranice) doplnit.

Samotnou plochu vložíme kliknutím na ikonu , příp. zvolením položky Příkazy → Akce → Vložit oblast v bočním menu a stisknutím tlačítka Vložit oblast.

Poté se přepnete do bočního menu Oblast, kde naspecifikujete její vlastnosti:

• typ - např. water pro vodní plochu viz. D2.4 Podporované mapové symboly
• volby - zde můžete zadat další užitečné parametry, např.:
  • -place bottom/default/top - určuje pozici oblasti vůči okolním symbolům; standardně je plocha zobrazena nejníže, proto třeba skalní bloky budou vystupovat z jezírka.
  • -clip on/off - určuje, zda je symbol plochy ořezán při okraji scrapu
  • …

Nyní nadefinujete pro zadávanou plochu její hranice (musí být aktivní režim vkládání hranic plochy) postupným kliknutím na jednotlivé čáry, představující hranice oblasti. Tyto hranice se objeví v definici oblasti.

Je výhodné mít pro lepší orientaci u křivek určujících hranici plochy zadané id.

Někdy může být také vhodné nastavit v poli volby u použitých hranic (křivek) volbu -visibility off, což způsobí jejich zneviditelnění. To se netýká vodních ploch, kde bývá viditelnost hranic spíše výhodou.

Každá slušná mapa jeskyně musí obsahovat i popisky, jako např. název chodby, dómu atd. Popiska může být umístěna pomocí:

• bodu: point - label (pro názvy) nebo line - remark (pro poznámky)
• křivky: line - label

Vkládání pomocí bodu - umístíme na příslušné místo mapy bod, nastavíme v bočním menu typ bodu na label nebo remark a v poli volby zadáme -text “Vstupní síň”. Pokud použijeme jednoslovné označení, pak může být i bez uvozovek. Zvolením položky orientace lze zvolit natočení nápisu - buď nastavením úhlu v menu, nebo natočením šipky v mapě - šipka ukazuje pozici písma zdola nahoru.

Vkládání pomocí křivky - vytvoříme na příslušném místě mapy křivku ve tvaru v jakém chceme mít text “nakroucen”, nastavíme v bočním menu typ křivky na label a v poli volby pak nastavíme -text “Vstupní síň”. Pokud použijeme jednoslovné označení, pak může být i bez uvozovek. Orientace textu se řídí orientací křivky.